O mně

Zuzana Kaliana

Narodila jsem se 3. května 1991 v Praze. Jsem býčice s ascendentem ve vahách a několika kozorohy v dalších pozicích. Od dětství jsem milovala tanec a pohyb, a tak jsem prošla od baletu až k bojovým uměním. V tanci jsem milovala spojení s hudbou a možnost sebevyjádření skrze tělo, v bojovém umění jsem se potkávala s kvalitou bojovníka v nitru a podvědomě hledala dle východních vzorů v trenérovi Mistra (což jsem si uvědomila ale až o mnoho let později při rozpomínání na duchovní cestě). Jemnost a síla se skloubily ve cvičení jógy, kterému jsem se začala věnovat ve 20 letech. Skrze lekce jógy jsem se také poprvé setkala s mantrami a ihned se zamilovala do indické kultury, mé duši blízké. Indii jsem také ve 23 letech navštívila a leccos se tím ve mně aktivovalo. Při této návštěvě jsem se také dostala na veřejné vystoupení s dalajlamou. Všechno se dělo zatím nenápadně a jakoby mimochodem.

Vystudovala jsem literaturu a jazykovědu, a ačkoliv jsem literaturu a umění milovala, náplň školy mi připadala odpojená od života a smysl mi začalo dávat, až když jsem začala učit – spojení s lidmi bylo velmi naplňující a radostné.

Životní situace a blízké vztahy, které jsem žila, mě vedly na cestu transformace a léčení. Objevila jsem ženské kruhy, což v moderním "emancipovaném" prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, bylo zjevení. Stále ještě mi byl velmi blízký tanec, a tak začaly "očistné" roky skrze spontánní a extatický tanec a práci s tělem a hlasem. Vše se začalo otevírat, objevila jsem konstelace, rituály, znovupropojení s přírodou, přicházely hlubší prožitky a zážitky Vedení, synchronicity. Postupně jsem přesouvala svou práci s lidmi z oblasti učení jazyků do vedení tanečních lekcí a ženských kruhů.

Velký zlom přišel, když jsem se po letech v ženských kruzích začala ocitat v kruzích s léčivým záměrem, kde byli součástí i muži – narovnávání vztahů k mužům, rozpad starých iluzorních přesvědčení a rolí, obnovení přátelství a rovnocennosti mezi pohlavími, ale také uvnitř mne samotné v alchymii obou principů ve mně. To vše zrcadlily partnerské vztahy, které mi byly velkou učební lekcí a často motivací na cestě sebepoznání.

Zcela zásadní životní iniciací pro mě byl příchod mé dcery, od razantního tlaku od života na vlastní zralost, přes silný prožitek porodu doma, až po otevření do té doby zasutých prostor sebe samé. V intenzitě prožívání tohoto období mě drželo cvičení jógy a nově objevená kraniosakrální biodynamika, která se stala mou velkou oporou a láskou.

Až když mne Život bezpečně pojistil narozením dítěte, přišla etapa rozpomínání se na duchovní životy a cesty z minulosti. Taková ochrana před možnými úlety a znovuopakováním něčeho, co už není potřeba. Nyní je doba vnášení spirituality "na tržiště". Žití božské lásky v obyčejných mezilidských vztazích. A je to cesta velmi intenzivní, nepředvídatelná a pestrá.

Rozpomenutí se na bhakti, lásku k Bohu, bylo živou vodou pro můj život. Propojení se Zdrojem v jeho neutralitě a síle, znovupropojení s dary a jedinečností mé duše bylo jako svléci to, co už mi není.

A Cesta nekončí...

Učitelé a průvodci, které jsem potkávala, samozřejmě vždy zrcadlili moje nitro, a brzy jsem začala vnitřně velmi oceňovat a pozorovat, nakolik to, co hlásají, také žijí, a velmi mne inspirovalo, když žili také partnerský a rodinný život. Takto jsem se setkala s Kushi a Raminem, kteří jsou svým přístupem nejblíže mému srdci a jsou mi dosavadní inspirací. Děkuji.

Děkuji Životu a Děkuji za všechna zrcadla a požehnání na cestě.